Na nádraží zvedá vítr listí nedalekých topolů
a potrhané stránky umaštěných novin
vlaky se objevují odnikud a jedou nikam
lidé nejsou, tak sám sobě říkám
kampak to jedete, kam vás to táhne, pane
a jede váš vlak na téhle koleji?
Jízdní řády jsou deštěm a časem rozmazané
a časy všech jízd jsou dávno spočítané
prsty zebou jak vykukují zpod kabátu
sluníčko občas střelí paprskem, ale často mine
možná bych moh dojíst v kapse našťouchanou bagetu
dám si ji a skřivan zaskřehotal hymnu o světu
svět fotbalu, smrti a mobilních sítí jenom kvete
žije sám pro sebe, duší konzumentů už ani není třeba
někdy srdce rozhodne se a na autobus běží klusem
tak jo, upad mi list salátu, pojedu autobusem.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář