Slovutný slovník staré Plzně

 

·        Aar – německá tělocvičná jednota, Husovka, předseda Jos. Starck, 1885

·        Abalda – „Hlavní »abaldu « vedl až do listopadu 1872 Josef Bubník , který platil za význačnou osobnost v městě.“ (státem pronajatý sklad tabáku; trafika), (Z historie plzeňského obchodu a průmyslu, Lábek, 1926, strana 107)

·        Arciděkanská zahrada – zaujímala celé prostranství dnešních Smetanových sadů, počínaje od „branky“, až k dnešnímu městskému divadlu (Plzeňský pitaval 6, 1933), 1803 po zbourání hradeb, až do 1811, kdy byla zabrána pro účely voj. Cvičiště (protesty gymnázia  =  botanická zahrada)

·        Alpestre – specialita pro vyrábění pravého chartreuse likéru pro každého jednotlivce, Alois Chlupáč, U zvonu,

Pozn. Chartreuse je francouzský bylinný likér se silně kořeněnou chutí. Vyrábí se z 130 horských bylin a vínovice. Recept na tento likér dostali roku 1605 mniši kartuziánského řádu od maršála Francoise ďEstrées; k rozluštění tohoto receptu potřebovali 150 let. Obsahuje 55 % alkoholu. Přezdívá se mu „zelený oheň“, jenž má zaručit dlouhý život. Likér existuje v zelené a slabší žluté variantě.[1]

Lidově se likér nazývá také šartrezka; tohoto označení je použito například ve filmu Stín kapradiny nebo v seriálu Byli jednou dva písaři. (wiki)

Ambrosium – Frischovy sílící nudle, 1905, pro diabetiky

 

·        Antifrictin – „jest nejdokonalejii, chemicky čisté,  úsporné mazadlo na vozy.

 

Antifrictin vyrábí jedině První saská rafinerie smrkové smoly, továrna na sodu a tuky v Plzni, která nabízí ještě následující své výrobky — bez závazku:— Patentní »Plzeňskou* smrkovou smolu, transparentní (dodavatelka Plzeňských pivovarů). Patentní »Plzeňskou* smrkovou smolu korunnní, Kryst. sodu (patent).

 

·        Arcivévoda Leopold – „dne 4. prosince r. 1642 dlel AL v Plzni. Dle starých pamětí přítomen byl mši svaté v klášteře františkánském, kde také s klášterníky posnídal.“ – (Josef Mudra – Ze staré Plzně)

-        Leopold I. Vilém Habsburský, resp. Rakouský (5. ledna 1614 Štýrský Hradec – 20. listopadu 1662 Vídeň), Byl nejmladší syn a sedmý potomek císaře Ferdinanda II. z jeho prvního manželství s Marií Annou Bavorskou. Jeho starší bratr Ferdinand se stal císařem a sestra Cecílie Renata polskou královnou.

 

·        Barchan – „byl posledním z řady boleveckých rybníků, byl založen na konci 15. století, za 30leté války zpustl, byl však obnoven a zanikl na konci 18. století. Sahal od hráze Velkého rybníka přes silnici Plzeň – Planá, dnes ulice Na Roudné, až k tzv. Kravské louce při řece Mži“ (Berounce) (Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Svazek 3, 2001)

·        Barnum a Bailey – cirkus – 1901 8. a 9. Června

 

·        Beníško a Jeřáb – nakladatelství

·        Beránek – Kopecký chtěl, aby Saský most vedl přímým směrem v pokračování Dominikánské ulice k „Beránku“, poblíž dnešní továrny na hliněné výrobky na Lochotíně

·        Bergův zvěřinec – Kollárova, 1898

·        birdovna – „V ulici Fodermayerově bývalo v této skupině šest domů. Z těch zasluhuje povšimnuti čtvrtý dům od rohu (č. 165.), který se zval birdovnou. Byl to totiž domek obecní, kde bydlel biřic městský, a kde bylo vězení obecní, poněvadž v radnici nebylo místa; až když radnice byla přenesena z I. čtvrti do VII. do nynějšího domu, přestala i birdovna v III. čtvrti a domek byl od obce prodán.“ (Sborník Městského historického musea císaře a krále Františka Josefa I. v Plzni, Svazek 1)

 

·        Bohdan L. Tyšler – ředitel měšťanské školy v Plzni, nadšený zřizovatel matičních škol, předseda krajinského spolku učitelstva škol měšťanských v Plzni, podobizna otištěna v září 1904, při pořádání velké matiční slavnosti. „V Plzni nalezl pohostinného přijetí nejen ředitel Tyšler, ale celá řada matičních učitelů, kteří se ve službách národa osvědčili.“ (Illustrovaný svět velké vydání Besed lidu, 23.9.1904)

·        Bosenské švestky – Feúrich, Náměstí č. 25. Proč že se u nás prodávaly bosenské švestky,když naše české známe jako výborné? Našel jsem „Bosenská švestka ovšem naši předčí jak velikostí, tak kvalitou a následkem toho, ač je mnohem dražší, vytlačuje z trhu naši domácí švestku.“ Narodopisný sborník okresu Hořického, 1895, strana 295

·        Branka u sv. Anny

·        Bratři Samkové – soukenné střevíce

·        Brudnův dům (dům) - Dominikánská

·        Bujetovy říční lázně – na Královské třídě, proti muzeu, kabiny na Radbuze, 1885

·        Burové, spolek, stolní společnost, 1910 pořádali v hospodě u pana Tykvarta na Doudlevecké třídě akci – deklamatorní zábavu ku poctě všem Jeníčkům a Jeničkám (Plzeňské listy, ročník 46)

·        casa tortoris – dům kata, „Do ulice Veleslavínovy stávaly ještě dva menší domy za tímto rožním, první č. 17/18. byl Jakuba Mučeného, druhý č. 18/19. Ondřeje Havránka, který jej r. 1417 prodal Janu Neužilovi. Za tímto domem v uličce mezi domy a zdí městskou stával osamotnělý domek kata městského (casa tortoris), uváděný r. 1417.“ (Sborník Městského historického musea císaře a krále Františka Josefa I. v Plzni, Svazek 1)

·        Cecilie – podporující hudební spolek 30.6. 1902 koná schůzi

·        cinkosn – (1909 – Plzeňské besedy) – „Ten cinkosn byl plničký staromódních šperků, stříbrných příborů, náušnic s trablemi a kuriosit, mezi nimiž nejvíce mě zajímal malounký košíček, vyřezaný z pecky švestkové a medailonek s úštipkem dřeva kříže.“ (prosklená skříň na úschovu skleněného nebo porcelánového nádobí)

·        Červený vrch – navážka pro Saský most od nového mostu až k Červenému vrchu

·        Čiperova knihovna: Dne 9. prosince 1912 se Okresní zastupitelstvo v Plzni usneslo (na návrh okresního starosty Bernarda Guldenera) založit na paměť svého bývalého starosty Josefa Čipery (c. k. školní rada, zemský a říšský poslanec, člen obecního zastupitelstva a učitel, zemřel 9. června 1911) veřejnou vědeckou knihovnu s názvem Okresní studijní knihovna Čiperova. Následně okresní zastupitelstvo vyčlenilo ze svého rozpočtu 50 000 korun k zřízení a vydržování knihovny. Ta byla umístěna v budově Městského historického muzea a spojena s dalšími v Plzni existujícími spolkovými knihovnami (knihovna historického muzea, Klubu přírodovědeckého, Plzeňského odboru pedagogické společnosti Komenského, Spolku architektů a inženýrů, Turistického klubu v Plzni a Okresní učitelská knihovna), všechny byly vedeny jako tzv. Plzeňské sdružené spolkové knihovny. Jejím vedením byl pověřen tajemník městského historického muzea Dr. Fridolín Macháček, přičemž správu knihovny vedlo kuratorium, jehož členy jmenovalo okresní zastupitelstvo, plzeňská městská rada a správní výbor městského historického muzea. V roce 1921 převzal správu knihovny odborný knihovník PhDr. Otto Stelzer.

·        dank – odměna, cena vítězi soutěže

-        „Když potom u večer rozdávali ceny, či jak tenkráte říkali „danky“, dostal arcikníže cenu druhou“. (Český západ, 1908, fejeton Obrázky z minulostikrál. města Plzně načrtl Josef Rauch)

·        De Notre Dame -  ústav školních sester od firmy Muller a Kapsa

·        Dětský sad – proti lochotínským lázním

·        divadelní bonbóny -

·        Dobruský – šachový spolek – později součást Slavie

 

·        dosny – „proti městské spořitelně skví se opálové a rubínové květy dosen“ (Čoček) (Jistě jste pochopili, že dosna je druh květiny viz následující popis: „Kana, u nás známá také jako dosna, je hlíznatá rostlina pocházející z teplých oblastí Střední a Jižní Ameriky. V našich zahradách a parcích plně zdomácněla, ale je choulostivá na mráz, proto ji musíme včas uklidit a správně zazimovat.“)

 

·        dům chudých jeptišek – severní strana Malé ulice – „Dům č. 40. koupil r. 1412 Přibík řezník. R. 1416 prodal jej Přibík pro chudé vdovy, aby tu v něm obydlí své měly. I nazývá se dům ten domem chudých jeptišek (domus pauperum monialium). Chudé jeptišky zde bydlily až do r. 1439, kdy byl prodán domek ten Matěji Strýčkovi sedláři s povinností, aby platil chudým 20 grošů.“ (Sborník Městského historického musea císaře a krále Františka Josefa I. v Plzni, Svazek 1)

 

·        dům Jana z Volduch – „při klášteře (dominikánském) byl ještě zvláštní dům se zahradou, který patříval Janovi z Volduch, kdysi převoru a později generálnímu vikáři, který v domě tom bydlel.“ (Sborník Městského historického musea císaře a krále Františka Josefa I. v Plzni, Svazek 1)

 

·        Důras – spolek šachistů, 1908, Škvrňanská třída 13, 1919 Vídeňská kavárna

 

·        Filadelfie –

 

·        Flora – spolek zahradníků a jich spolupracovníků, 1897

·        Forstlovo pole – „výbor zdejšího měšťanského pivovaru zakoupil Forstlovo druhdy pole, jež u lochotínského parku leží, a hodlá připojením jeho k parku tentýž rozšířiti.“ Český lev 1870 – obecní sekretář Forstl

·        fotografové plzeňští – Soběhrad, Duras, Hrbek, Boettinger

·        frýd - správa města dohlížela na dodržování pořádku a klidný průběh trhů. už v 16.století byl nastolován tzv. frýd (freyd). Vyhlašoval se zvonem na radnici a platil po celou dobu konání trhů, měl zajistit naprostý klid a mír a každý, kdo jej jakkoli porušil, byl velmi přísně trestán

·        Fuchsovo koloseum – Dům čp. 544 v Plzni – Říšské předměstí (Kollárova ul. č. 39, zadní trakt – objekt „Fuchsova Kolosea“ v Rožmberské ul. - plány, smlouvy, poválečná oprava)

-        Dne 8. února 1897 politický spolek Pokrok v Plzni svolal do Fuchsova kolosea veřejnou lidovou schůzi. Škodovy závody, 1859-1965, Václav Jíša,  strana 55

·        Gerlachovská IX. – spolek šachistů – později součást Slavie

 

 

·        geřtl – polévka z krup (Karel Matěj Čapek Chod – Turbina)

 

„Rozbalí svitek, vyjme kterýsi papír, načež se chopí dřeva, vyčnívajícího z plechové vaničky na břiše. Vytáhl ohromný štětec. Kape z něho jakási přihoustlá tekutina. Vypadá to jako „geřtl", jejž vám na bálech a na Šibřinkách servírují o čtvrté, o páté hodině ranní. Neklamte se, není to geřtl, je to škrob nesmírně řídký. Lepič maže a maže, řídký škrob kape a stříká na všecky strany, až je chodník dole skropen.“ Ignát Herrmann, Bodří Pražané, 1922

 

·        Gisela – Emilie Kreibichová, Plzeň, Růžová ulice č.5, přízemí, převzala zástupitelství spolku Gisela pro výbavu k manželství dospělých dívek pod ochranou Její cís. A král. Výs. Nejjasnější paní arcivévodkyně Gisely ve Vídni. K pojištění přijímají se dívky do 12 roků. Pojištěný kapitál vyplácí se ve 20. Roce. (Plzeňské listy 1891)

 

·        Grubrovka – usedlost na Říšském předměstí, za dnešní městskou plovárnou (1933) ku zřízení městského vodovodu

·        Hahnenkamův dvůr – „Jetelová ulice – nade dvorem Hahnemkamovým“ (1872, Průvodčí po královském krajském městě Plzni), (1833 Jan Hahnenkamm od Zlatého lva v Říšské ulici, Původce rozsáhlého provozu dostavníků v západních Čechách), (11. září 1869 otevřena v Plzni druhá průmyslová, hospodářská a lesnická výstava. Státní cenu za koně obdrželi Richard Valdek a Karel Hahnenkamm.)

 

 

·        hardlumpky – sběračky hadrů pro výrobu papíru

·        Harmonia – zábavný a dobročinný spolek, předseda Piette P., 1885

·        Henryho cirk – Rohrerova zahrada, Henryovy slavnostní hry – 10., 11. A 12. Července 1914 na Dobytčím trhu – za příčinou 25 let trvání cirkusu H.

·        Hostinec p. Cůbra – v ulici Na Roudné (1911)

·        hostinec p. Švíglera – Radeckého náměstí (1911)

 

·        Houdalín (výrobek) – Antonín Houda, sever náměstí, laky vlastní výroby

 

·        hudební ústav Jindřicha Pecha – „Říšské předměstí č. 365, blíže telegrafního úřadu.“ Adresa bez ulice, což vyvolalo potřebu najít adresu telegrafního úřadu.

 

·        Hyacint – dle Tannera a rukopisné historie kláštera dominikánů založil klášter dominikánský v budoucí Plzni sv. Hyacint

 

·        Hýkalka - Šimon Plachý z Třebnice koupil chmelnici s loučkou a dědinkou, jež slove Hýkalka, ležící podle silnice ke Škvrňanům. (M. Šimona Plachého z Třebnice Paměti Plzeňské, Strnad, 1883), dnešní Jíkalka, Na Jíkalce

·        Israelitický dobročinný spolek paní – 1885, předs. Fanny Steinová

·        Jan Lucemburský – „rozšířiv znak města tím způsobem, že vložil do něho vlastní svou podobu a přidal svrchu pannu, s hradeb mezi dvěma věžemi prohlédající a v každé ruce korouhev držící“ (Josef Mudra – Ze staré Plzně)

 

copyright Daniel Jahn Křížky a Vetřelci

 

 

·        Jarost (spolek) – ústřední občansko vzdělávací spolek, 1897

-        „Soudružky ústř. spolku Jarost v Plzni pořádají v sobotu dne 21. listopadu Kateřinskou zábavu ve prospěch pozůstalých sirotků po členech spolku“  (Nová Doba, 13. 11.1896)

-        „Spolek Jarost vznikl 6. prosince 1891 a spojoval podpůrnou a vzdělávací činnost.“ (Sborník vyšší pedagogické školy, 1959)

-        Jíkalka – úseky řeky - Vezmu to popořadě od ústí Vejprnického potoka do řeky. Dole se říkalo Na Rině, bývala to plovárna s kabinkami a dřevěnou společenskou přístavbou kde jsme jako kluci měli i kulečník. Měli to v držení Vlčků. O kus dál proti proudu se říkalo Na Drátkách, dále se říkalo Na Kanále / je tam stále / vývod ze škodovky, další bylo na dudech, bývali tam ještě na druhé straně u břehu

-         kůly od původního mostu, kousek za zátokou se říkalo na Jílovačce, kde se pocákal břeh a sjížděli s různými komickými pády do vody kde při tom bylo hodně bavících se diváků. O kousek dál jak začínali zahrádky, tak ta první se nazývala U Tůmů, kde se prodávalo limo, pivo a jiné. O kousek dál se říkávalo na Kamínkách, dala se tam přecházet řeka bosou nohou. O 20 m. dále se říkalo V Zátočině, kde bývala velká hloubka a večer byl obležena rybáři. O něco dále / asi 2OO m. / se říkalo na houpačce, kde se skákalo s houpačky různá salta a přemety a dál asi 500 m. se říkalo U Benešů. Býval to domek rodiny Benešů z Leninky. Dále už to pojmenované nebylo, aspoň o tom nevím. Tak hezkej den. (pan Václav Buriánek, fcaebook, historické fotografie Plzně)

·        Kamzíková ulice – č. 228, z Koželužské ulice slepá vpravo

·        kaplanský dům - První rožní (Veleslavínova a reálka) patřil před r. 1423 Šimonu Školoví, po němž se 1437 nachází v držení Martin Bukač, ač neznámo, jak. Sousední dům patříval Mirš-ovi soukeníkovi, když pak spustí, městiště domu bylo prodáno r. 1423 Mikuláši Hynkovic, který tu vystavěl dům, jejž r. 1427 prodal Vilémovi z Netunic a manželce jeho Anně. Od Viléma koupil jej Jan Chudoba, po jehož smrti r. 1437 dostal se odkazem bratru Chudobovu též Janovi. Jan Chudoba r. 1445 dům prodal kaplanům světským při farním ko stele u jednotlivých oltářů ustanoveným; dům se proto nazýval domem kaplanským. R. 1487 zakoupil bohatý měštěnín Vít

·        kaple p. Marie - Mimo kostel (dominikánský) uvádí se r. 1310 a 1333 při klášteře též kaple P. Marie, s oltáři sv. Anny, sv. Ondřeje a sv. Felixe atd., r. 1384 a 1385 činí se zmínka o oltáři sv. Andělů Strážných. Kaple stávala asi v místech, kde po roce 1440 byl vystavěn nový veliký chrám sv. Markety, totiž na jižní straně konventu do ulice Veleslavínovy. (Sborník Městského historického musea císaře a krále Františka Josefa I. v Plzni, sv. 1, 1909, str. 73)

·        Karlova ulice – z Mariánské ulice vlevo do polí u Hahnenkamova dvora (viz)

·        Khodlova ohrada – r.1900, pan Kleil žádal v zastupitelstvu o její odstranění

·        Kopeckého besídka – Chotkovo sedátko r. 1909

·        Kopeckého náměstí – továrna a sklad šicích strojů G. Karla Prochásky Kopeckého náměstí č.324

·        Klára Schambergerová – „U Pištěka ho držela už jen Klára Schambergerová , i když si většinou mohli jen psát ; Klára přišla , zazpívala s velkým úspěchem několik rolí a odjela se zase léčit . Její dopisy byly plné něhy a ujišťování o věrném citu (k Eduardu Vojanovi)“, (Fanfáry pro krále: Eduard Vojan a jeho doba, František Kožík)

·        Klub dělnických cyklistů – 1. květen 1906, průvod sociální demokracie v Plzni. „Rázem 10. hodiny hnul se veliký, manifestační průvod z Mikulášského náměstí. V čele kráčel statný sbor KDC s koly malebně, slavnostně ozdobenými.“ (Nová doba, 5.5.1906)

·        Klub úředních sluhů – 7.5. 1910 pořádali akci, čistý výdělek připadne nově vzniklému fondu pro vdovy a sirotky po zemřelých členech Klubu

·        Kořalna u Gutensteinů – „Dnes už ty vozíky není téměř ani vidět na ulici, nakonec stávaly jen v severní části náměstí a humor jejich majitelů hynul v protější kořalně u Gutensteinů vedle krupaře pana Čámskýho“ (Plzeňské pomněnky)

·         

 

·        Kramuelova aréna – stála v krásné zahradě zájezdního hostince Anglický dvůr na Palackého náměstí (ředitelé  Čížek – Kramuele, jak již podotknuto, byly dříve čtyry společnosti divadelní a sice Prokopova, Kulasova, Zöllnerova a Stránského (Šemerera). Kromě těch obdrželi od r. 1861 ještě následujíc" herci i neherci povolení od náměstnictví: Jos. Štandera, po jehož brzkém úmrtí vdova jeho ředitelkou se stala, J. Krämer (před ním Nypl), J. Kramuele, Fr. Čížek, Ant. Scening, dříve ředitel společnosti německé, a Václ. Braun; kromě těchto živoří ještě dvě menší společnosti české, o nichžto však pro skrovnou jich činnost širší zmínky činiti nelze.)

·        Krásná Laura – „ .. pozoruji barvy a tisk plakátů. V tom ohledu jsem již tak routinován, že na první pohled uhodnu, které jsou tištěny u Hippmanna, které u „bratra“ Porta anebo které u divadelní enthusiantky „krásné Laury“ (Západočeský posel lidu 8.1.1897) (asi Laura Schieblová) Druhou manželkou Ignáce Schiebla se stala Laura, rozená Borecká. Spolu měli jen jednoho syna Antonína, který se narodil v roce 1877

-        Pani Laura Schieblová , dáma , kterouž často a rádi vídáme na koncertnim podiu , zpívala dvě krásné písně Novotného „ V noci “ a „ Rozhodná dívčina “ svým známým zvučným orgánem (Dalibor, 1882)

·        kukrle – „ v dolejší dřevěné stěně arkýřku byl vyříznut čtverhranný otvor s přiléhavou dřevěnou záklopkou. Ten měly jsme z celého bytu (U Kocků, viz.) nejradši. Vešel se nám do něho zrovna tak celý obličej. Schválně běhaly jsme střídavě dolů, abychom kukrletem mohly na sebe volat, jazyk plazit a někdy – zkoušely jsme dokonce, zda doplivnem až na matičku zemi. (A. Kožmínová, 1909, Plzeňské besedy)

·        Lidová univerzita Husova

·        Lodrův dům – Železniční ulice č.2, hostinec Václava Razíma, 1897

·        Lohův statek – 1882, v pátek večer jel nájemce statku Lohova p. Mekr Přemyslovou ulicí a porazil uprostřed jdoucí žebračku Šmídovou, které se na štěstí nic nestalo. Mekr neměl žádné světlo na povozu. (Plzeňské listy, 17. prosince)

·        Marešova půjčovna

·        Marx – obč. vzděl. spolek, 1897

·        menado (káva) - Menado z ostr. Celebesu má zrnka větší než javská, barvy žluté až žlutohnědé a je velmi drahá; proto se pod jménem »menado« a »polomenado« prodávají jiné velkozrnné kávy. – Kotěšovec U Slona doporučuje svůj hojně zásobený sklad kávy, druhů nejjemnějších a nejoblíbenějších, zejména Cejlon a Menado (1893)

·        Metropol (hotel), Jungmannova 8, , tel. 343, maj. Anna Ševčíková, 1939

·        Míčová ulice – severní strana Masarykova náměstí (řada domů na proti pekárně z Klatovské silnice od Brože až ke Komárkovi č.  390 ř.p.

·        Mlýnský potok - Před jezem u Papírenského mlýna odbočoval asi 30 metrů dlouhý náhon, který těsně před budovou mlýna překračoval dřevěný můstek. Později byl objekt mlýna i náhon několikrát upravován. Jalový odpad, dlouhý přibližně 120 metrů, se nazýval Mlýnský potok.

·        Na Františku – dům č. 89, od nárožního domu č. 264 ř.p.  na Škvrňanské silnici ke Škvrňanům

·        na Kozinci – „dříve, již ve 14. století, nalézal se židovský hřbitov a škola ve městě a sice ve III. okresu na Kozinci. Tak se totiž nazývaly louky, ležící na pravém břehu Mže, mezi Kalikovským mlýnem a Peklem. (1885, Průvodce Plzní a nejbližším okolím)

·        Na Radosti ve Škvrňanech – prosinec 1882, ochotníci zde hráli ve prospěch Ústřední matice

-        „byl zde ustaven přípravný výbor (čehosi) a 28.5.1921 se tamtéž ustavilo krajské vedení FDTJ, k němuž přistoupily jednoty z Doubravky, Letné, Skvrňan, Košutky, Roudné, Petrohradu a z okolí z Rokycan, Nýřan, Kaznějova a Klatov.“ (1987, Bělohlávek, Archiv města Plzně, průvodce po fondech)

-        „od 8. ledna 1922 uspořádala župní rada Skautů práce tříměsíční vůdcovský kurs v hostinských místnostech Na Radosti v Plzni – Skvrňanech“ (Minulosti Západočeského kraje, Svazky 15–17, 1979)

-        „Dalším podobným střediskem, byť ne tak dobře vybaveným jako doubravecký dům, byl hostinec NR ve Škvrňanech nedaleko brány do Škodovky; měl obdobnou úlohu jako hostinec U Trnků a sídlila v něm jedna z prvních organizací strany.“ (Škodovy závody, 1918-1938, Jíša + Vaněk, 1962)

·        Národní dům – „Starosta v delší řeči poukazoval k tomu, kterak při vystavění „národního domu“, za nějž pan pp. Em. Tuschner, K. Kmínek a Hyn. Pytlík jménem Měšťanské besedy zakoupili prozatím stavební místo, dům i zahradu mezi domy p. Svátkovým a Pankrácovým, naskytuje se jednotě příležitost, aby si opatřila vlastní místnost.“ Jednotou byl myšlen Sokol, zpráva vyšla v prosinci 1869 v Plzeňských novinách.

·        Národní zahrada – na Pražském předměstí,

- „obec roku 1893 zahradu potřebovala (ať pro most či regulaci), že v dražbě veřejně za 35010 zl. se nekoupila a že následkem toho za tři roky muselo se dáti z volné ruky o 25.000 zl. více! Také od roku 1896 nenesou pozemky zahrady národní z velké části zvláštního užitku, sloužíce nyní za hřiště synu dra. Petáka a jeho nevěstě. dceři obecního staršího J. Cingroše, při hrách lawntenisových.“

·        Navara (hotel) – Václav Bartoška, 1908

·        Německá apatyka

·        Obranka -

M. Šimona Plachého z Třebnice Paměti Plzeňské

·        Oeserův obrovský elektrobiograf

·        Orfeum – Mezinárodní Orfeum v Plzni, 1899, hotel u korunního prince Rudolfa, Palackého náměstí, rest. Q. Matouška, každodenně velké variétní představení, vystoupení umělců I.řádu z Variété v Praze, artisté všech národů (Plzeňské listy, květen 1899)

·        Organtýn – přezdívka dr. Tyla, který výhodně prodal pozemky, na kterých stavěna nemocnice na Borech, 1897

 

-        tenoučká látka

-        „Přes zrcadlo shora na obě strany rozhrnut byl růžový organtýn , posypaný zlatými hvězdami“ – Mrštík, Pohádka Máje

-        „Organtýn je řídká tkanina v plátnové vazbě z měkké bavlněné nebo směsové příze s tuhou apreturou. Apreturou se na tkanině dají vytvořit průsvitná místa. Organtýn se často potiskuje nebo barví, bez barevného vzorování se mu říká také skelný batist.“ (Wikipedie)

·        Ovocná ulice – ulice v bývalé Brožově zahradě (staví Komárek, Cingroš)

·        Pachmanův dům - Čilým obchodníkem a zároveň podnikatelem ukázal se Antonín Pachman , který svůj obchod koloniální otevřel roku 1854 v Saské ulici , později přesídlil na roh Říšské (Prešovská) a Sedláčkovy ulice , kde si nejprve zařídil filiálku (1926, Lábek, Z historie plzeňského obchodu a průmyslu; kulturní obraz XIX)

·        Pazholík, -  ředitel továrny Piette za majitele p. Piette, 25.7.1906 se píše v listu Nová doba, že pan ředitel se prohřešil vůči dělníkům: „pán tento hrozí propuštěním více dělníkům, proto, že jisté jednání v továrně bylo kritizováno v časopisu Lučebník. To vzbudilo vzrušení a rozhořčení mezi dělnictvem a obyvatelstvem na Petrohradě, jelikož p. ředitel se chce mstíti na nevinných lidech, za to, co uveřejněno bylo z doslechu hovoru dělníků v hostinci“

·        Pietät – pohřební ústav, Kolárova, 1897

·        Pionér – potravní spolek, 1885, předseda J. Keller

·        pivopitel - Tento spolek umělců či umělecky orientovaných osobností a zároveň „náležitých pivopitelů“ byl založen za nejasných okolností tajemníkem Západočeského uměleckoprůmyslového muzea Adolfem Kopeckým, malířem Rudolfem Jindřichem, operním kapelníkem Rudolfem Pavlatou, harfeníkem Jindřichem Strnadem, operním pěvcem O. Popelkou a redaktory Antonínem Žaludem, Pavlem Nebeským a Františkem Nepilým dne 31. května 1907 v hostinci U Fišerů v Sedláčkově ulici v Plzni (Mha)

·        Plánská ulice – za Mosrovým dvorem na Planské silnici

·        Plzeňský salon - Umělecká orientace a konzervativní vkus časopisu vymezuje prostor, v němž se odehrávaly pokusy o obrodu a prosazení současné tvorby. V říjnu 󰀱󰀹󰀱󰀷 otevřel vydavatel Vzletu Karel Beníško ve svém „novém uměleckém závodě“ v Plzni v Saské ulici Plzeňský salon, „novou oporu českého výtvarnictví“. Vystavoval zde mistry 󰀱󰀹. století doplněné tradicionalistickou či akademickou tvorbou soudobých autorů. 󰀲󰀲

·        Podhájí – ulice Jetelová atd.

·        Pokrok – politický spolek, 1897

·        Polní ulice – ulice za parním mlýnem Hýrovým vpravo do polí

·        Potůček a Bloudek – 1910, v pondělí sem bude dopraven aeroplan známého sportsmana Jar. Potůčka a budou ihned zahájeny na letišti na Borech zkoušky. (Plzeňské listy 8.10.1910)

·        Pytel, les u Božkova

·        Rada lesního úřadu – únor 1911, lesmistru královského

města Plzně dr. Sigmondovi udělen titul r.l.ú

·        radničák – drsný vítr ze severovýchodu, od Radnic (Sud je zlatým dnem)

·        Rolnická škola

·        Rychlolesk – plzeňské leštidlo z kostního oleje – První saská rafinerie na smrkovou smolu, továrna na sodu a tuky

·        Říhovský dům – Hugo Fomann, obchod papírem

·        Říp – ochotnická jednota, 1885

 

·        Sanatorium dr. Jaklina – Plachého 16 (851), Skrétova 15

 

·        Salvarsan – „Mudr. Herz, Havlíčkova 21“

 

-        „Salvarsan se nalézá v obchodě. Je to žlutavý prášek, který je dodáván továrnou v Hoechstu v zatavených ampulkách, které jsou ještě k tomu naplněny dusíkem v různých dávkách.“ (Nauka o nemocech venerických a příjičných, 1920)

-        Na počátku 20. století byl nejprve objeven původce syfilis, následně August von Wassermann nalezl způsob detekce infekce touto nemocí (tzv. Wassermannův test) a nakonec Paul Ehrlich vyvinul lék, známý jako salvarsan, neboli arsfenamin, předchůdce antibiotik. Používán také jako vnitřní desinfekční přípravek při příjici a plicní nákaze koní. (Hygiena zvířat domácích, Kašpárek, Theodor, 1926)

 

 

·        Seidenglanzův dům – Saská ulice č.9

 

·        Schöbl Josef, prof., dr. – význačný světový oční lékař a vědec, narozený 17. srpna 1837 v Plzni

·        Schwarzovo náměstí – „až 26. června 1925 bylo usneseno, aby k žádosti Českobratrského evangelického západního sboru v Plzni byly část třídy Schwarzovy od Borské ulice ke Schwarzovu náměstí a toto náměstí pojmenovány Ulice/ náměstí Českých bratří.“ (Město Plzeň: přehled složení a činnosti obecni správy za léta 1925-1928; František Kříž, 1929)

·        Skleněný salón - Roku 1873 Hrbek založil jednu z nejslavnějších plzeňských firem, takzvaný Skleněný salón.

·        Slavoj – pěvecký spolek (1909), Dělnická osvěta, 15.11.1909

·        společnost Nastaveného stolu – u Knoblochů, roh Solní a Sedláčkovy

·        spolek Obec Vinohradská – červenec 1904, Ústřední matice školská

 

·        starý krajský úřad – Guldenerovský dům

 

·        střihačská škola (střihy látek) Amálie Kožmínová (1905)

 

·        světelné obrazy – přednášky se světelnými obrazy, pořádané Osvětovým svazem.

 

·        Šaškův dům – Ferdinandova 3

·        Škola katechetická (časopis) – „v Plzni hodlá vydávati důstojný pán P. Augustin Fischer, katecheta na české hlavní škole, počátkem budoucího školního roku katechetický časopis Š.k., kterýžby stejně usilovně pracoval na rozvinu katechetiky jakna národních tak i a středních školách.“ (Lumír, 1865)

·        Škořepová ulice – dům č. 131, 135, 150, 152, 159, kolem Ottova domu p.p. 89

 

·        Stará lakýrna u Radbuzy – dům č. 71

 

·        Šimonek – 1) „V září 1919 byla na pokyn Šimonka provedena už bez vyrozumění K. Škody formální „ čecħizace “ správní rady Škodovky , do níž byli najmenováni tři ředitelé Spojených strojíren - Nadelfest , Pokorný a Veverka“. (Svět okřídleného šípu: koncern Škoda Plzeň 1918-1945, Karlický, 1999, strana 25) –

 

2)     „Řešení problému se ujal Josef Šimonek , prezident správní rady Škodovky . Vyvinul značné úsilí , aby pro podnik získal úvěr Živnostenské banky , nepodařilo se mu však docílit , aby Živnostenská banka poskytla Škodovým závodům půjčku „ (Minulost budoucnosti, 1975, Václav Jíša, strana 89)

3)     Š. = prezident správní rady Škodových závodů

·        Šimonkův podpůrný fond – „Za války měl tatínek slušné peníze, protože si připlácel na Šimonkův podpůrný fond, takže ke své penzi měl od fondu ještě důchod. Ten ovšem komunisti zrušili, a tak po měnové reformě v roce 1953 bral 600 korun měsíčně“ (Jan Králík, V soukolí okřídleného šípu: Zákulisí automobilky Škoda, 2016, strana 33)

-        „Roku 1923 založen ŠPF pro úředníky a ŠPF pro dělníky.“ (Obchodní komora: věstník, 1927)

·        šprýl - 4 vejce natvrdo uvařená se oloupou a napíchnou na dřevěný šprýl na délku za sebou,-- „zítra budou vepřové hody, už jsem přinesla od pekaře plnou nůší žemlí, krupa šprýlů“ (1909, Plzeňské besedy)

·        švábští hlemýždi - Předseda k obžalované: »Zadělávala jste švábské hlemýždě na obyčejný způsob, či vynašla jste snad úplně nový?« Obžalovaná: »Houska, vajíčko, sardelka pěkně rozsekat ... « Přísedící na levo k předsedovi: »Pane kolego, pro Boha vás ... – Jakub Bleier, Říšská ulice U zlatého lva – ořechy, jižní ovoce, sýry, švábské hlemýždě, jemný čínský čaj atd.

·        Táborův dvůr

·        taneční pořádek – co se kdy bude na večírku či plese tančit

 

 

·        Telešovský dům (dům dědiců Telešových) -

·        Thannig – specialita pro vzrůst vlasů, Miss K. Trnková, Františkánská 9, 1908

·        Trojanská zahrada – za dob husitských válek vystavěny byly bašty – šestá (jedna z 9 protihusitských bašt)   na cestě vedle Trojanské zahrady, nedaleko kostela Všech svatých

·        Tyl – spolek divadelních ochotníků, 1885

 

·        U Amerikána – „informace o cestování lodí z Hamburku podá A.Stelzer, kupec UA“

 

 – 22. září 1869 Plzeňské noviny, inzerát, „Nově zřízený obchod ve zboží smíšeném, na Říšském předměstí, v Poštovské ulici, V Stelzrovu domě UA odporučuje svůj hojně zásobený sklad zboží koloniálního, i slibuje ctěnému p.tp. obecenstvu řádnou obsluhu a zboží v cenách nejlevnějších. A. Stelzer

 

·        U Anděla – staroslavná zájezdní hospoda v Dominikánské, pověst o černé kvočně s bílými kuřátky, jež jsou dušemi zemřelých (1909); každý podzim sem jezdil principál Kopecký, syn slavného Matěje Kopeckého (hrál Jenoféfu, Loupežníky na Chlumu), přijížděl s károu taženou koněm Lucynkou

 

·        U bílého anděla – Divadelní, Adolfa Wambery obchod materiální a v barvách a sklad dutého skla

 

·        U bílého kohouta – Saská č.7, Ambrože Kohouta obchod materiální a sklad barev v Plzni, 1885

 

 

 

·        U Buriánků (dům) – Dominikánská ul. Č. 26

·        U černého koníčka – Poštovní ulice, Palackého náměstí dům č. 58

·        U černého psa - drogerie, Štěpánovy sady č.8

 

·        U červeného raka – drogerie, Andělská ulice 151, rok 1911 – Velké náměstí 12, kde dříve lahůdkářský obchod fa Svoboda se nalézal

·        U české koruny – (dům) – na Pražském předměstí, koupen od Antonína Jopfa pro šolní účely

 

·        U Čuráčku - Pod vozovou cestou vedenou dosti vysoko proti hlavní promenádní cestě kol dokola vnitřního města (Otakarovy sady), na zasypaných příkopech městských pod hradbami běžící, byla malá stráň stromovím a keři vysázená, v níž, ve vyzděné obloukové jakési polojeskyňce, crčel shůry pramen pitné vody, vedený sem od Všech svatých ze studánky dřevěnými rourami, jichž vedení pod vodou, pod tokem Mže, bylo znatelné navalenými kamennými balvany – pro případy velkých vod jarních – jako zatížení na rourách nakupenými. Tomu pramenu, který stále tekl a měl stálý odběr z dosti daleko sousedících domů, říkalo se U Čuráčku a byla to jediná pramenitá voda v Plzni, mimo ze studní soukromých čerpaná.

·        U Dlouhých – Dlouhá ulice č.50 (Veleslavínova)

·        U Gambrinusa (hospoda) – dříve Filadelfie, Lindaurova ulice (1911), sociální demokraté

·        U Guldenerů – Guldenerovský dům, Zawadil, střižní zboží

·        U Haurů (hospoda) – Saské předměstí, Pod všemi svatými (1911)

·        U Hynaise (hospoda) – dříve U Beranů, Kolárova, 1911

·        U Junů (restaurace) – roh Rubešovy a Koterovské (1911)

·        U Kestřánků – Dlouhá ulice č.58

·        U Kocků (dům) – Dominikánská, jednopatrový dům měl v přízemí krám a za ním úzký komptoir a nahoře byt o zcela temné kuchyni, ohromném čtvercovém pokoji obývacím a menším pokoji parádním. Škoda jen, že tak zřídkakdy dostaly jsme se do parádního pokoje. Nejčastěji tak ještě, když stará paní zašla tam pro cínové konvice na pivo.“

 

·        U Kočovských (restaurace) – Nepomucká třída (1911)

·        U koníčka - Palackého náměstí, med u JOssefa Steinera

·        U koroptve (hospoda)

·        U kosa

 

·        U Krvavého hnátu (hospoda) – vedle Brožíků, u mostu U Jána, dneska U Prazdroje

·        U Marjánky (dům), Náměstí 106

·        U Mayerů (hospoda) – Škoda A., 1885

·        U mouřenína – Vilém Kohorn, Palackého třída č.4, jádrové mýdlo

·        Universalle – generální jednatelství v Plzni, Kopeckého sady 7

·        U papouška – odborný obchod kávou, náměstí č. 15

·        U Procházků (dům) - Dominikánská

·        U Pytlíčků (hospoda) – Matěj Pöller, Štěpánovy sady, 1885, Poštovní 35 – 1872

·        U Růžičků (dům) – Dominikánská

·        U slečinky – „pro mléko se chodilo do nynější Goethovy ulice proti Německému divadlu, kde byl mlékařský obchod a říkalo se tam „U Slečinky“. Slečinka sama byla už

letitá a byla Němkyně, která se kvůli obchodu nutila česky mluvit, že to bylo radost poslouchat. Krámek její byl hned

za Steinhausrovic stavením (nyní Okresním hejtmanstvím), které do Goethovy i do Jungmannovy ulice vystupovalo plaňkovou hradbičkou zahrádky (Plzeňské pomněnky, str .5) /= Goethova ulice/

 

·        U slona – F. Kotěšovec, obchod v koloniálním zboží, ve víně a lahůdkách, v Říšské ulici, prázdné lahve berou se po 7kr. zpět

·        Ústřední kavárna – Říšská 2, Jaroslav Tajč, hodinář

·        U Šrámků (dům) – Dominikánská, „patřil panu Starému, majiteli pivovaru „v Pekle“, kde ještě za mých dětských let pivo se vařilo“ – 1909 , A. Kožmínová

·        U štiky – papírník Štika, Náměstí

·        U Tykvartů (hospoda) – Doudlevecká třída, sociální demokraté; 1928 – číšník bez zaměstnání F. Sedlák dovede v tom chodit. Přišel do hostince p. Tykvartu na Doudlevecké třídě v Plzni, pochutnal si na třech porcích vepřové, zapil je lahví dobrého vína a pak elegantně zmizel. (Národní listy, roč. 68)

·        U zlatého dítěte – Karlovarská, droguerní zboží Kazimíra Dítěte

·        U zlatého slunce – F. Kudlička, Říšská 171, obuvnické zboží pro pány a dámy

·        U zlatého soudku (hospoda), Nerudova 9, prosinec 1908

·        Vavřínkova kapela – 11. září 1869 na druhé hospodářské výstavě: „Odpoledne rozvinul se ve všech místnostech čilý život; zkoušení strojů hospodářských s parní silou přivábilo mnoho obecenstva a kapela p. Vavřínkova, kteráž hrála na prostranství, kdež podium vystavěno bylo, k všeobecnému veselí napomáhala.“ (Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870, strana 1086)

-        23. července 1876 – Plzeňské noviny – „Hlahol Plzeňský uspořádá spolupůsobením kapely c k privil ostrostřeleckého sboru řízené p Vavřínkem pro své zakládající a přispívající členy v sadech Lochotínských ve středu dne 26 července 1876 pěveckou hudební i taneční zábavu s programem.“

·        Veleslavín – klub typografů (1905)

·        veřtat, na veřtatě – „naše filharmonie měla zkoušky svoje ve veřtatě u Růžičků“ = dílna – Kožmínová – 1909, Plzeňské besedy (Werkstatt, pracoviště, dílna)

·        V koutě – viz. U Kestřánků

·        Vodní ulice – dům č. 330, od Vodárenské věže v Pražské doprava; č.305 – umělé zuby – dle nového vynálezu se u mě zhotovují a sice tak, že si je každý sám bez bolesti zasaditi může – M. J. Dwořák

·        V staré abaldě – (U Dvořáků, U zlatého anděla) – v Dominikánské (abalda = sklad tabáku, viz)

·        Wambera – jediný český křesťanský závod v Plzni, sklad českých i cizozemských hraček,

·        zástěrková zábava, 1897, na ukončení tanečního kurzu

·        zvláštní vchod k Františkánům – Jesuité měli obydlí své v domě Teplském, v nynější Zbrojnické ulici, odkud vedl též zvláštní vchod do kostela Františkánského a sice tam, kdež v kostele dosud ve zdi se spatřuje náhrobní kámen p. Klea z Roudné

·        Železná ulice – domy č. 115, 209-213, součást dnešní Sedláčkovy

·        Židovské hostince -  Adelbergova restaurace ve školní ulici* Popperova restaurace v andělské ulici- Ústřední kavárna, roh říšské ulice a náměstí (I. patro). Kulečníky. (1885, Průvodce Plzní a nejbližším okolím, I. Schiebl, str. 43)