pátek - den, kdy by bylo škoda ...

Kapka za kapkou naznačuje, že příroda navrhuje, aby se naše nálada začala vylaďovat na podzimní a my se rukama nohama snažíme přesvědčit sami sebe, že léto je ještě pořád tady. Takže vytahujeme deky a lehátka před dům k bazénu a za usilovného deště si na ramena mažeme faktor 40. Na autobusových zastávkách stojí briskným severákem bičované děti v promočených kraťáskách, protože jejich rodiče jsou vůči zjevným faktům neústupní. I dobré hospodyňky odmítají nakupovat v sezónním výprodeji, aby jen na chvíli nemusely přiznat, že sezóna mizí v nenávratnu. To už jsme prostě my, lidé mírného podnebného pásu, čtyři roční období doufající, že přijde jiné, nebo že zůstane právě to panující. To obyvatel Sahary má jiná přání. Nebo Eskymák. Nebo U - s-á-m-a (oddělil jsem písmenka proto, abych znesnadnil agentům FBI rozeznání webu, kde je zmínka o tomto teroristovi). Takže prší, bezdomovci proklínají abstraktní bytosti, hospodyňky koukají na pírko skrz zamlžená okna a dlaždič má o důvod víc dostát svému pověstnému vychování. Přesto, nebo možná právě proto, si myslím, že by bylo škoda nemít i v podzinmím počasí poněkud letní náladu. Nene, s popíráním podzimu to nijak nesouvisí. Hezký den