Pátek bývá dnem, kdy "se něco překrásného končí a něco překrásného se začíná". To je Seifert, ne? Energie, kterou jsme si předsevzali použít na tento pracovní týden, už je v hajzlu ve čtvrtek večer, a tak nám nezbývá než odpočítávat. Final countdown (díky Europe) se započne hned s ranním rozbřeskem a nastaví naše vnímání světa na neurčito. Tolik bychom chtěli uvěřit, že to není pravda, že už do práce proboha ne, ale ono jo. A tak sáhneme do energetických rezerv (schovaných na chvíle, kdy před svými partnerkami házíme ramena) a takto bezúčelně je vyplýtváme na nadbytečný pracovní den. Pátek je dnem největšího stresu. Ať si kdo chce co chce říká, nejhorší je už už se vidět na vysokohorské tůře, už už umývat sobotní nádobí, už už tančit v nebližším gay clubu, už už řídit svůj nejmilejší vrtulník, když vtom vám před očima proletí kovadlina, zakymácí se rýsovací prkno, nebo se usmívá šéf. Je pátek, den odpočítávání. Těšíme se na odpoledne jak malí kluci na velký holky. 10, 9, 8................................
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Autorské čtení v Le Consulat 12. června 2025
"Nikdy nebudu číst před lidma! Je to naprosto idiotský. Když si budou chtít něco ode mě přečíst, přečtou si to sami." No a takh...
-
"Nikdy nebudu číst před lidma! Je to naprosto idiotský. Když si budou chtít něco ode mě přečíst, přečtou si to sami." No a takh...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář