pátek - den, kdy se vynechal čtvrtek

Jedna členka jednotek SS si včera posteskla, že nenašla čtvrteční fejetonek na nějaké téma. Ale to se spletla! Včera totiž byl čtvrtek, den, kdy nejsou vidět fejetonky, takže ten článeček tam samozřejmě byl, byl úžasnej, dělal si srandu z tolika věcí, zároveň byl moudrej, každýho oslovoval, prostě... jako vždycky. Jsem rád, že jsme tam ten včerejší článeček měli, obracel se k lidem s několika žádostmi, vyslovoval přání, děkoval za mnohé. Byl plný emocí, citů, prožitků a hřejivých lidských zkušeností s tímto světem. Obsahoval mnohé věci lidským očím neviditelné. Užívejme si ho, čtěme si ho znovu a znovu. Je pátek, den kdy se vynechal čtvrtek.

středa - den, který předchází čtvrtku

Chtěl jsem dnešek pojmenovat dnem,kdy jedu vyměnit řemen, ale pak jsem si asi správně řekl, že to nikoho nezajímá, a změnil jsem to. Rozhodoval jsem se pak, jakým vhodným, vtipným, celý svět objímajícím, filozofickým, novátorským názvem nazvu tento den. Chtěl jsem, aby to působilo vznešeně, aby z toho čišelo, jak jsem inteligentní, aby každý hned věděl, s kým má co do činění, aby lidé žasli a padali na kolena a zvolali Óóóó a kreslili mé podobizny do prachu cesty a zhotovovali svaté ikony s mým osvíceným (ne ozářeným) obličejem. Chtěl jsem pojmenovat tento den tak, aby lidé cítili posvátnou bázeň a ve své duši objevili něco velikého, mocného, silnějšího než jsou oni sami. Několikrát jsem tento název už měl, ale pak jsem si řekl, že nechci, abych viděl svůj ksicht na silnici a nazval jsem dnešek dnem, který předchází čtvrtku - taky dobrý, ne?

úterý - den, kdy zbývá tejden a den do prvního vystoupení v novodobých dějinách kalahy

Mám na to zas jen třicet sekund, tak rychle. Středa 4.4.07, pivo, víno, muzika, novinky, ženský, chlapi, atmoška, kultůůůůra s velkým K, úchylky, nápady, fantazie, fantazmagorie, úniky z reality, barmani, barmanky, fotbálek, sedátka s polštářkama, barevná hudba na stropě, paření, zpaření, setkání, návraty, pivo,pivo, pivo. Muzika, dvě kapely, pár kaček, uvolnění. Úterý - den. kdy zbejvá tejden... sorry nemám čas, tak za tejden ve 100dolle.

pondělí - den nevím jakej

Nebudu psát dlouho, aby mě kamarádi nenařkli,že se v práci flákám, takže jsem si na to dal třicet sekund, během kterých si ještě vyčistím zuby, utřu zadek a namažu chleba k snídani. Začátky bejvaj těžký, pondělky zvlášť, proto je pondělí - den nevím jakej (28, 29, 30..uf)

pátek - den, kdy losi padají z nebe

Na četné žádosti všech místních i nemístných uveřejňujeme na tomto místě inzerát týkající se možnosti objednání si balíčku páteční nelogičnosti. Naše firma AntiLogic se specializuje na plnění přání všeho druhu, hlavně však založených na přáních více či méně nesystematických, nesystémových a podobných. Proto objednávejte především křečky na másle držící se u dna bazénu, plnicí pera plněná mletým masem, hitem letošního jara je taktéž karafiát na gagarinovský způsob, nebo losi padající z nebe. Využití těchto dárkových předmětů spočívá především v naší duševní reverzibilizaci, omnikadenci a suprazahodivosti. Chápete-li poslední den v týdnu jako vysvobození, byť vlastně nezaložené na jakémkoli logickém základu, protže nikdo z nás vlastně uvězněn nebyl, pak je i pro vás pátek dnem, kdy losi padají z nebe.

P.S.Objednávky posílejte na Úřad sv.Zdeňka, Bory - Nádvoří, U Borského parku 69

Svatý Zdeněk (řečený Albín)

Tato postava z české historie je známá především díky svému altruistickému přístupu k veškerému zvířectvu, především šelmám kočkovitým. Pocházel ze šlechtického rodu v Bretagne, v západní Francii. Narodil se r. 469. Od mládí byl tichý, uzavřený a toužil po životě s Bohem, pro kterého si zachovával neporušené srdce. Jeho životní cesta vedla do kláštera v Tintillantě na území Maine-Loireském. Pomocí asketického života se přibližoval mravní dokonalosti a získal si vlády nad sebou.

V roce 504, kdy mu bylo 35 let, byl zvolen opatem a pod jeho vedením zářil celý klášter dobrým příkladem. Po necelém čtvrtstoletí byl zvolen biskupem angerským a stal se vzorným pastýřem všeho svěřeného lidu. Neúnavně hlásal Boží slovo, bděl nad čistými mravy lidu, s otcovskou péčí přistupoval k chudým a zastával se pronásledovaných. Navštěvoval vězněné a některým vymáhal svobodu. Byl plný milosrdné lásky, přívětivý, ale i přísný a neústupný, šlo-li o hájení Božích a církevních zákonů. Nesmiřitelně se postavil proti sňatkům příbuzných, které se začaly mezi šlechtou rozmáhat. Ostatní biskupové s ním souhlasili, tyto sňatky sice na jednu stranu zavrhovali, ale na druhou stranu neměli odvahu se sami šlechtě stavět na odpor. V roce 538 se Albínovi podařilo svolat církevní sněm biskupů z celé země do Orleansu a tam takovéto sňatky byly jednomyslně zakázány a prohlášeny neplatnými. Jako biskup zůstával činný a žil odříkavým životem až do vysokého stáří. Zemřel ve věku 80ti let.

Manažerýrování

http://bandzone.cz/kapely.html?searchTerm=kalaha .... kalaha jako součást mattoni band zone. 3 songy, pár fotek, info

pondělí - den nesmyslů

Přeju všem hezký den.

pátek -den čísel

Krainová zhubla sexem 5 kilo, 19 cm v klidu (název kapely), jedenáctka policistů z Kladna je stíhána za úplatky, litr naturalu zdražil o 77 haléřů, žena spolkla 15 centimterový kartáček, na Slovensku se narodilo 6kilové dítě, v Číně se narodilo prase se dvěma rypáky a třema očima, muž před rozvodem rozřezal dům na polovinu.

Tohle všechno jsou čísla dnešního dne. Protože je pátek, den, kdy už toho lidi mají dost, je třeba se něčeho chytit, něčeho, co nás fascinuje. Mě fascinuje spousta věcí, ale pozastavme se chvilku nad těmi výše zmiňovanými čísly. Přijde vám tenhle svět ještě aspoň trochu normální? Já o tom budu muset přemýšlet.Je pátek, den čísel.

koncerty známé k 15.3.07

Vypadá to, že koncert z konce března nebude, ale o to lepší by měl být ten ze 4.dubna. Zahrát s námi by měla skupina Laik, hrající tzv. kinderpunk, prostě hrajou hezky rychle a melodicky. Takže březen uvidíme, duben je jistej.

čtvrtek - den rozjímání

Dneska jsem jel do práce dýl než jindy, takže už nebyla tma. Spěchal jsem jako vždycky, abych měl naděláno hodně hodin. Když jsem sjel z dálnice, najednou se něco proměnilo. Přímo na sjezdu u Cerhovic mám takový místo. Když zatáčíte napravo a fofr dálnice zůstává za vámi, první, co vás upoutá (nebo aspoň mě), je malá loučka naproti. Mívá různou barvu, různou náladu, podle toho, jak se den rozhodne se tvářit, ale vždycky mě nabíjí nějakou strašně silnou energií. Skoro mě láká tam zastavit a jen tak tam stát.

Tam to dneska začalo. Sluneční paprsky se línými lokty opíraly o žlutozelený stébla trávy nebo co to tam roste a zároveň ve vzduchu těkala rosa. Bylo to krásný, ale spěchal jsem. Přes Cerhovice rychlou padesátkou (to bude nejvíc komentářů) a pak odbočit do polí, 6 kiláků zbývá do Hořovic. Když jsem zabočil, ta atmosféra mě úplně pohltila. Šedesátkou jsem se ploužil podél něčeho, co připomínalo krásnej českej film. Stromy se vlnily do rytmu vánkové symfonie, cvrdlikáčci s radostí odtrénovávali svoje morning blues, hlína na poli byla tak hnědá a opravdová, až to zavánělo kýčem. Trochu jsem stáhnul okýnko a pustil si do hlavy vůni nepodbízivého jara se všemi jeho atributy.

Dnešních posledních 6 kilometrů mě naplnilo mocnou energií života, klidem rozlehlých polí a náladou malýho kluka, kterej sedí na větvi, bez rytmu klátí nohama ve vzduchu a do lýtek se mu opírá rozpustilé slunce. Život je krásnej a proto navrhuju pojmenovat dnešní den dnem rozjímání. Hezký den.

středa - den mlčení

Jsou dny, kdy je lepší mlčet. Buď tak špatné, nebo tak dobré. Nebo to může být den úplně obyčejný a vy si ho chcete vychutnat bez komentářů. Pozorovat, jak život proudí kolem, jak svět běží, dýchá, hledá. Je středa, den mlčení...

úterý - den, kdy zkouší Kalaha

Včera byl mimo jiné den, kdy "jsme slavili" vstup ČR do NATO. Dneska se NA TO vykašlem a uvědomíme si, že i jiné věci než vojenské pakty mohou být pro svět důležité. Třeba hudba. Třeba rocková. Třeba Kalaha. Proč ne?! Není pro svět lepších 6 veselých mladých mužů nepravidelně provozujících svoje mírumilovné hobby, než desetitisíce o trochu méně krásných mladých mužů (musel jsem je trošku shodit), kteří obrazně řečeno stírají krev z bajonetů pro cizí mocenské plány? Když Kalaha přijde s nějakou bombou, svět to přinejmenším neochudí, když přijdou s bombou bajonetáři, ..... Když se Kalaha rozhodne zaútočit, zaútočí na Vaše srdce krásnou melodií a působivým textem, když na Vaše srdce zaútočí bajonetáři, ........ Když vám vstoupí do domovů Kalaha, vaše domy ožijí tancem, zpěvem a radostí, když do vašich domovů vstoupí bajonetáři, .....

Kalaha je jen jedna z desetitisíců podobných kapel, ale myšlenka nás všech zůstává stejná: "Pojďme se bavit, pojďme se scházet, pojďme žít. Dnes je úterý - den, kdy zkouší Kalaha.

pondělí - den mlčení

Jsou okamžiky, kdy je vhodnější nemluvit. Když se (jako v American Pie) nacházíte v jablečném koláči a někdo vejde, když na vás padá meteorit, když vám zvláštně vrzne židle a všichni v místnosti ví, že to židle nebyla, když je ráno po tom, co večer strávíte hezké chvíle s ředitelkou/ředitelem svého podniku a vy se dozvíte, že bezpečnostní kamera umí i nahrávat, když si pšouknete do bazénu a přeženete to, když máte v sobě 17 vodek a proti Vám jde Vaše milovaná, když.....Prostě když to stojí za houby. A proto...... je pondělí - den mlčení.

.

pátek - den děkování Bohu

Je pátek, den, kdy se ohlížíme za sebou (někdy i za jinými lidmi, ale to nesouvisí s pátkem) a za tím vším, co za námi zůstalo (některé věci úmyslně přejdeme). Když si uvědomujeme, co je v životě důležité, nezbývá nám, než poděkovat Bohu. Za to, že nás nepřejel opilý policista na přechodu pro dů-chodce, že nám játra ani po šedesáti pivech nevypověděla službu, že nás minuly tři asteroidy velikosti Pražského hradu, že vynalezli silikon, že některé ženy odmítají silikon, že vynalezli pilulky k prodloužení erekce, že je nepotřebujeme.

Poděkujme Bohu i za to,že stvořil fastfoody, že si můžeme vybrat do nich nechodit a být tak před světem v póze "Zasraná Amerika", poděkujme za to, že lidi dávající do pizzy žampióny tomu rozumí, a nestane se jim, že by omylem vložili jinou houbu, poděkujme za to, že nemáme moře, protože to už bysme byli namyšlení jako všechny národy okolo nás, a my takhle můžeme před světem dělat jako že "Na co moře", poděkujme Bohu za prezervativy, protože víme, co nepoužívat, aby sex byl napínavější, poděkujme Bohu za to, že Hadamczik vede hokejovou reprezentaci, protože už bylo trapný furt něco vyhrávat....

A hlavně je pátek. Díkybohu.

čtvrtek - den žen

My muži už jsme prostě takoví. K tomu, abychom vyjádřili to, co celý rok cítíme, potřebujeme hodné lidi, kteří do kalendáře napíšou, že by bylo dobré dnes vzpomenout na to, zítra zas na ono, a tak dále. Kdyby to tak nebylo, naše děti by nedostávaly dárky, Mikuláš by zvonil zbytečně a u jedné z běžných snídaní bychom se divili, proč je zrovna dnes tolik vajec.

Hodní lidé označili 8. březen dnem žen. Jiní hodní lidé to trochu zprofanovali, takže vlastně nevíme, jestli je slavení MDŽ vlastně moderní. A víte co, já na to kašlu. Budu vděčný, že takový den mám, že se v obchodě nebudou divně culit, až půjdu koupit kytku nebo bonboniéru (no možná stejně budou), a budu slavit.

Ne, že bych potřeboval poradit, kdy projevovat své ženě pozornost, ale znáte to - nikdo v okolí to neslaví, a každou pak mrzí, že ona taky ne. Takže slavit. A pak je tu ještě jedna pěkná možnost. Napsat si do kalendáře vlastní nápady na významné dny - tak třeba zítra by mohl být Den, kdy zas jednou utřu nádobí, 16. listopadu by mohl být Den, kdy koncentrovaně dávám prkýnko dolů a podobně. Vzhledem k duševnímu stavu nás mužů doufám, že to někdo nepřežene. Doporučuju zachovat poměr dnů svátečních vůči všedním asi tak nastejno, jako je to teď. Hezké vánoce, pěkný Den převlíknutých ponožek.

středa - je ho tam třeba

Pivo. Nápoj hořkomilných bohů. Když teče hrdlem, svými malinkými drsnými bublinkami konejšivě oškrabává smutek předešlých dní ze stěn našich hrdel. Je ho tam třeba.

Auto. Povoz jednadvacátého století. Když stojí před domem, pláče, okousáváno nemilosrdným zubem času, deště, sněhu a Romské občanské iniciativy. Ale máte-li garáž...... není pro ni lepší využití, než váš milovaný vůz. Jasně, můžete ji používat jako vinotéku, pivotéku nebo kokaintéku, ale auto... Je ho tam třeba.

Penis. Možná mu doma říkáte jinak, ale my distingovaní lidé z vyšších kruhů středních vrstev mezi horníky, my mu říkáme takhle. Poněvadž celé dny dřeme jako hovada, není nám lhostejné naše zdraví. A proto tvrdíme, zahoďte všechny ty buzerantský slipy a vraťte se k trenyrkám. Je-li penis zlehka nadnášen větrem, (ne větry), dostává se mu zcela zaslouženého pocitu přirozenosti. Je to takový přirození/ý. Je ho tam třeba

úterý - den relativity

Je úterý, den relativity. Relativně už začal pracovní týden, ale je toho ještě tolik před náma, že by to nezmiňovala ani Sybila. Relativně nám ten týden taky utíká, protože už nám utek ten nejhorší den - pondělí. Relativně už je skoro středa, ale tohle říct poránu je skoro ironie. Relativně se cítíme svěží, ale čím víc si to uvědomujeme, tím víc to z nás vyprchává. Relativně můžeme říct, že máme rádi všechny lidi na světě. Tohohle, tohohle, tamtoho, tuhletu, tamty, . .. toho moc ne, tenhle, to je dost diskutabilní, tamten, no, úplně ho nemusím, no a vo tom kreténovi se snad ani nebudu zmiňovat. Je den relativity, tak si ho pojďme užít, máme na to ještě relativně dost času a sil.

koncerty známé k 4.3.2007

V nejbližší době jsou očekávány dva koncerty Kalahy. Už známý v rámci festivalu, a to 4. dubna ve 100dolle v Divadelní ulici. Další koncert se domlouvá na datum o necelý týden dřívější, takže půjde o jakousi generálku před oním festivalem. Půjde o pátek 30.3 nebo sobotu 31.3. 07. Pravděpodobnější je pátek. Konat by se to mělo na konečný 4ky na Košutce v horním patře nějaký hospy, asi u Fiřtů? Toto vystoupení doporučuju jen těm, kteří se nemají možnost dostat na koncert 4.4.07 ve 100dolle. 100dolla bude lepší. Asi

pátek - den odpočítávání

Pátek bývá dnem, kdy "se něco překrásného končí a něco překrásného se začíná". To je Seifert, ne? Energie, kterou jsme si předsevzali použít na tento pracovní týden, už je v hajzlu ve čtvrtek večer, a tak nám nezbývá než odpočítávat. Final countdown (díky Europe) se započne hned s ranním rozbřeskem a nastaví naše vnímání světa na neurčito. Tolik bychom chtěli uvěřit, že to není pravda, že už do práce proboha ne, ale ono jo. A tak sáhneme do energetických rezerv (schovaných na chvíle, kdy před svými partnerkami házíme ramena) a takto bezúčelně je vyplýtváme na nadbytečný pracovní den. Pátek je dnem největšího stresu. Ať si kdo chce co chce říká, nejhorší je už už se vidět na vysokohorské tůře, už už umývat sobotní nádobí, už už tančit v nebližším gay clubu, už už řídit svůj nejmilejší vrtulník, když vtom vám před očima proletí kovadlina, zakymácí se rýsovací prkno, nebo se usmívá šéf. Je pátek, den odpočítávání. Těšíme se na odpoledne jak malí kluci na velký holky. 10, 9, 8................................

čtvrtek - den předstírání

Dnes je čtvrtek. Pro ty, kteří neměli to štěstí a nevyhnuli se nějak pracovnímu procesu, je čtvrtek dnem téměř nejhorším. Skoro celej tejden za sebou, víkend na vás křičí: "Tak poooojď!!", a vy před sebou máte pořád ještě ten jeden podělanej den. Jak z toho ven? Předstírejme sami před sebou, že už je vlastně pátek.

Vezměme si s sebou do práce lyže a voskujme je během volných chvil, vyberme z bankomatu prašule na velký předvíkendový nákup a napišme si v práci ten seznam, obvolejme kamarády a domluvme se na "zítra", všem koho potkáme, říkejme "Tak už tu zase máme víkend!", vynucujme si na obědě páteční menu, objednejme si ve videopůjčovně Pátek 13tého, kolegům říkejme "Ty jsi Robinson ...a já jsem.... no ... hádej".

Není to lehký úkol. Přesvědčit sami sebe, že něco je jinak. Ale dovedeme-li to k dokonalosti, vyhrajeme nad časem. A to za to stojí přeci, jé jé jé.