Rodium Garth I.

Vypil jsem odvar noci a pošesté toho večera jsem se ocitl na planetě Rodium Garth. Vždycky hrozí, že už se nevrátíte. Vždycky hrozí, že už nebudete chtít. Houbostromy rostou do nebe, a vy, jakmile se objevíte v oblasti podhoubí, musíte okamžitě šplhat nahoru, jinak riskujete, že vás sežere něco, co ani nutně nemusí bejt větší než vy.

 Lezl jsem nahoru s vzrůstající úlevou, že dneska můj zadek nikdo okusovat nebude. Prsty už jsem měl procvičené odminula, takže se zkušeně zachytávaly prohlubní na kůře houbostromu. Měl jsem ze sebe radost. Nad hlavou fialové nebe občas pročísla letící vážka, která, díky tomu, že měřila kolem dvou metrů, bzučela jako malý soukromý vrtulníček. Vážky nebezpečné nejsou. Nebezpečné jsou hvězdy, jejich lesk, vůně podhoubí, nekonečně sladká a omamná a hlavně pocit, pocit, že tenhle svět je přesně to, co potřebujete. 

Jak už jsem řekl - vždycky hrozí, že zpátky už nebudete chtít.