Poeta je jako řeka

                                                         

 

                                                  Poeta je jako řeka
                                                  někde pramení, někam se vleje
                                                  když začne drtit kameny, tak zle je

poeta je jako řeka
nabírá materiál cestou, roste v ramenou
když dojde na boj živlů syčí
cestou plamennou

poeta je jako řeka
když začne život, skáče rozpustile
a když má něco za sebou
tak zmoudří
myšlenky z hlubin naberou na síle

poeta je jako řeka
když sedíš u něj v noci šeptá světlům hvězd
a jak si začneš myslet, žes ho zkrotil
bere břehy cest

poeta je jako řeka
ke konci klikatí se méně nežli zkraje
co prošel, to už neuvidí, kde byl, tam i mluvil
je jako řeka plná vína
den za dnem tajně zraje.