sedmnáct panen s vodovody
hadrem a koleny žulové leští schody
ve výstavním, už léta jetém paneláku
s popisnými čísly 321, 322 a 325
před naším vchodem líska nalomená
a nalámaný soused u ní zvrací
po kapsách nemá žádné peníze
jen díry
tak aspoň dobrá zpráva že je nepoztrácí
dopitá sklenka plní rysku odpadlíků víry
šedesát důchodových lidí okupuje remízek
ukrytý mezi poli betonu a dehtu
hledají lepší startovací rampu za kostkovým cukrem
za cenu ulomených nehtů
za cenu nově okopaných přátelství
tramvaj č.5 je jak vlak do dětství
haranti zpívaj hity rukama a pijou pivo z plastu
otroci dospělosti, mekáčů a chlastu
do důchodu půjdou až dovrší dvacet pět
ve vlastním ferrari pak první bouračka
hned za rohem
sedmnáct panen s vodovody
jí v mezipatří chleba s tvarohem
a voda teče
po schodech
a smývá všechnu špínu, bolesti a hluk
před domem v sandálkách si nechá omýt nohy
malej naivně koukající kluk
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář