Ohňostroj s motejly

Náhrdelník

bezcenná krása

na pomíjivosti z masa

chladí

tím, jak do kasty tě řadí

nikdy tě nepohladí

Figurína jménem Thi

zamiloval jsem se do figuríny ve výloze

stávala vždycky jen na jedný noze

vypadalo to poněkud komicky

a slunce rozehrávalo obrazy krásný opticky

jak v odrazu na skle se promítala ulice

a figurína chytala ulítlý dětský čepice

hořím k ní láskou, která nerezaví

počkám si, až ji jednou někdo spraví

a pozvu ji navečer na tanec

snad jí nevadí, že nejsem Vietnamec

to říkám jen kvůli těm jejím rysům

a zemřem spolu v Pompejích v objetí

nakonec

Vlakem

když jedu někdy vlakem

mám v batůžku chleba s řízkem

obaleným v strouhance

a na paměti mám, že musím koupit pohledy

svým škrabopisem potom píšu ahoj babi

posílám pohled z výletu

a babička je potom dává do krabice

a až mi jednou bude pětatřicet

budeme s babi vzpomínat

mám babičku

i jízdy vlakem rád

Dášeňka čili život štěněte

Bylo to takové bílé nic

do dlaně se to vešlo

a provázelo pak svého člověka

a pomohlo mu vyhrát bitvy se smetákem

a tkaničky zkrotit když se plašily

a do srdce vtlačit rýhu něžným tlakem

bylo to takové bílé nic

loužičky vznikaly snad samy od sebe

až půjdeš "do světa"

v očích déšť se sněhem, v srdci hic

Chci říct, že tě miluju

chci říct, že tě miluju

a neznít trapně

nebo nadneseně

chci ti to říct tak

jak má se to říct ženě

tak aby pochopila

že zemřela minulost

když se objevila

a že

ne, nejde to říct

aby to trapně neznělo

že za to mrtvé se něco zrodilo

že

doprčic

přišla jsi

a já za celej večer zase neřek nic

Koktejly

mícháš mi koktejly

ohňostroj s motejly

a já to brčkem piju trochu neuměle

nejsem na tenhle servis zvyklej

zviklej

mě ještě k tomu, abych ti napsal poezii

základ je v něčem vyzrálým z oblasti Tennesee

láska a poezie

se dneska nenosí

Vivaldi s malinami

stojím blízko tebe

elektrický impulzy udržujou tělo i mysl

v šoku

chystám se do útoku

proto ten adrenalin

umírám za tónů Vivaldiho

když s chutí slin se mísí příchuť malin

Vražda smrt zabití

stala se vražda

v kupé nesalonním

jen v kupé s oprejskanou bordó koženkou

v tý době venku šedožlutý mraky

kouzlily atmosféru

asfaltu s žloutenkou

a taky děsu

svý srdce nesu

jako důkaz zločinu

a dneska večer jsem tě pozval na čínu

Balada podmostní

na matracích

rozdrobenej tvrdej chleba

a zkyslá trocha mlíka

má cenu ti říkat

že tím to nekončí?

máš jizvu od mačety

a smutek

v obočí