Je tu pan Legrand, poškrábej mu bříško!
Aaaa, proč duha? Protože nás baví. Protože se rádi smějeme. Protože tanky jedou od Buzuluku.
Nevěříme ničemu. Věříme kdekomu. Větříme lotroviny. Nemáme vítr z lotrů. Aaa, copak se to děje. Pročpak se země kolíbá. Čípak je to píšťalka. Tráva je zelená. Děti se smějou. Pročpak? Protože svět patří nám.
Checheche. Vidíte ho? Dělá si z nás šoufky. Pošklebuje se. Tlemí se. Uchechtává. Žbrblá si zas něco pod nos. Ale my víme jak na něj. My víme, jak ho překvapit. Vykřikneme všichni tu samou větu a vrhneme se na něj. Je tu pan Legrand, poškrábej mu bříškoooo!!
A už se po něm válíme. A už ho perem. Už se v hromadě chechtavých pytlíků rozsypalo štěstí. Barvy. Duha. Aaa proč duha? Protože nás baví. Protože se rádi smějeme. Protože historie se opakuje a my se nechceme opakovat.
O čem to celý je. Celý. Je to hra? Je to halocucanice? Je to šifra? Je to kouzlo a pravý smysl se objeví nad svíčkou? Je to ta pravá linie logiky, na kterou se všichni od Socrata až po Nietzscheho báli pohlídnout? Je to les smyslů nalezených v nesmyslu? Pravda za okrajem kraje, který nemá okraj? Ha. Vy tušíte. Začali jste myslet srdcem místo hlavy? Ano, to je ono. A protože víte, nezbývá vám než tu hru hrát taky. Protože každý z nás hledá štěstí. Dětský smích. Pravdu. Smysl. Pojďte. Vykoukněte zpoza rohu. Zašklebte se. Žbrblejte. Checheche. Ale víte co se stane, že jo. Vyběhneme na vás. Povalíme vás. Budeme se smát a štěstí se vznese do prostoru všude kolem. Tak pojďte, rozpřáhněte ruce: "Je tu pan Legrand, poškrábej mu bříško!!!!"
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář