Vyprášili nám kožichy. Jedeme damój. Nu što. My igráli, my nevygráli. Ale Hadamužík je spokojen. Někdy mi je ho líto. A někdy ne. Ať řídí železárny a ne reprezentaci. Nu što. On rabótal, my rabótali. On pojechá damoj, my pofrčíme do práce. Do prčic.......
-
"Nikdy nebudu číst před lidma! Je to naprosto idiotský. Když si budou chtít něco ode mě přečíst, přečtou si to sami." No a takh...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář