Je velkou pravdou, že existuje spousta lidí, kteří říkají velké kvantum věcí, přestože nemají co říci. Chtějí tím zamaskovat svůj plochý vnitřní svět. Svoji prázdnotu. Svoji osamělost. Svoji neschopnost jiného kontaktu s okolím. Mluví pak o počasí, sdělují klepy co se nového událo za rohem, s kým slavným se potkali, co vařili a co vařit teprve budou. Byvše člověk úplně jiného ražení, vzdychám nad nimi, lituju je, trochu ohrnuji nos, ledabyle se posmívám. Jo a včera jak pršelo, víte, já u nás za rohem potkal Gretu Garbo, no tu, jooo, to je vona. No ale zrovna mi stály na plotně knedlíky, tak jsem neměl čas, no a zejtra si nejspíš budu dělat rejži. Je sobota - den, kdy máme co říct.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Autorské čtení v Le Consulat 12. června 2025
"Nikdy nebudu číst před lidma! Je to naprosto idiotský. Když si budou chtít něco ode mě přečíst, přečtou si to sami." No a takh...
-
"Nikdy nebudu číst před lidma! Je to naprosto idiotský. Když si budou chtít něco ode mě přečíst, přečtou si to sami." No a takh...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář