Tímto článečkem hodlám započít novou sérii krátkých článečků, kde bych rád ozřejmoval různá pořekadla, rčení, ržání, a vůbec divná slova na ř,š, č apod.
Prvním takovým počinem bude vysvětlení, kde se vzalo tu se vzalo když se řekne do roztrhání těla. Jakou velká spousta jiných rčení, výkřiků, popěvků a jiných blbin, i tento termínus byl samozřejmě poněkud zkomolen a svému původnímu významu se jen vzdáleně podobá. Celá historie byla takováto. V 17. století v bitvě u Mandžikašvilu bránila hrdinná hrstka hrubozrnných horalů (vlastně vojáků) malinkou pevnost před zpustošením náhodou kolem kočujících snědých Čunků (chci říci Euroasiatů). Problémem obránců výjimečně nebyl nedostatek munice, nýbrž právě naopak - přebytek. Cikánů kolem bylo jako sraček (trasa Itálie - Rokycany - Toronto) a obránci nacházeli nepochopitené zalíbení, ba přímo požitek ve střelbě na tyto ubohé tvory. Dokonce si vyvořili několikero nehezých krvavých rituálů, například sestřelovali útočníky na hromady různých tvarů, například místopředsedy vlády. A tehdy právě při pohledu na kolegy ve zbrani fanaticky ládující kanóny vyřkl kapitán MontgROMery ono památné: budeme bránit naši pitomou pevnůstku do roztrhání děla. Jak vidno od Říma až po kanadská jezera, bylo jim to všechno houby platný. (a to si vysvětlíme příště)
Prvním takovým počinem bude vysvětlení, kde se vzalo tu se vzalo když se řekne do roztrhání těla. Jakou velká spousta jiných rčení, výkřiků, popěvků a jiných blbin, i tento termínus byl samozřejmě poněkud zkomolen a svému původnímu významu se jen vzdáleně podobá. Celá historie byla takováto. V 17. století v bitvě u Mandžikašvilu bránila hrdinná hrstka hrubozrnných horalů (vlastně vojáků) malinkou pevnost před zpustošením náhodou kolem kočujících snědých Čunků (chci říci Euroasiatů). Problémem obránců výjimečně nebyl nedostatek munice, nýbrž právě naopak - přebytek. Cikánů kolem bylo jako sraček (trasa Itálie - Rokycany - Toronto) a obránci nacházeli nepochopitené zalíbení, ba přímo požitek ve střelbě na tyto ubohé tvory. Dokonce si vyvořili několikero nehezých krvavých rituálů, například sestřelovali útočníky na hromady různých tvarů, například místopředsedy vlády. A tehdy právě při pohledu na kolegy ve zbrani fanaticky ládující kanóny vyřkl kapitán MontgROMery ono památné: budeme bránit naši pitomou pevnůstku do roztrhání děla. Jak vidno od Říma až po kanadská jezera, bylo jim to všechno houby platný. (a to si vysvětlíme příště)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář