Blues
opuštěnýho pisoáru
v
mlze
pravda
je na dně
a v
Praze
opřený
čelem o kachlíky lehce znaven
zpívám
blues šedesáti sedmi vilných panen
blues
o tom, že v poledním žáru
piva
pijem
pravda
je na dně
stesk
smyjem
kachlíky
na stěně drží chlad jako v kobce
muži
jsou proti vůli zamčeni do poklopce
okýnka
hoří vhozená do západu
Slunce
je jiskra smutná jak hlava bez nápadu
a já
jsem somnambul, ve spánku světlo kradu
světýlka
z očí opilců
"Chlapi
už běžte radši domů"
šel
jsem kolem těch šedých domů
domů.