Ještě ti zbývá na všechno trochu času
odhrneš z čela pramen neposedných vlasů
usrkneš svobodu ze sklenky alkoholu
díváš se do ulic ale ne někam dolů
pohledem do dálky vysníš si cestu ptačí
za sluncem, za obzorem, tady tě bota tlačí
všechno, co svírá, se vpilo do místnosti
přítomnost propletená s bolestí minulosti
kapky se po skle sunou snad vinou gravitace
ta tíha pozemská nenechá nic se vracet
promluvíš do ticha udiven zvukem svého hlasu
ještě ti zbývá na všechno trochu času.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář