24 ledna 2017

Bar U kokota

 








Divadlo času

stesk bez ocasu

mám chuť tě vypít celičkou

dnes svádím boje s ledničkou
do které padá slunce víc než já
ta slanina je líbezná

na baru toužím postaru
povzbudit drsnou kytaru
ať porozlejvá doušky whisky

pes s hubou křivou cintá z misky
svou vodu s těly padlých pavouků
můj svět je plný padouchů

chytnu tě za rukáv, že sněží
začneš se smát, tak jako vždycky
stín přes tvé slunce běhá
jen sporadicky.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za komentář

Haruki Murakami

Čtete ho? Mně hrozně dlouho chyběl na nočním stolku a teď jsem se tedy odhodlal. Doufám, že to nedopadne jak tenkrát na základce nebo to už ...