17 března 2016

Absurdito!

 

Absurdito!

 

Hledám tvé jméno v projevech každodenního křiku.

Jsi blbá kráva, vysprejovaná na zdi místního muzea tajně po setmění.

Jsi kostka bujónu přihozená do hovězího vývaru,

vysmátá jak lečo na sebefotce pomocí pohrabáče na focení z dálky.

Kolik toho ještě chceš? Z našeho světa, z naší obyčejný radosti?

Už nechci tvojí další pilulku proti strachu. To se radši budu nadosmrti bát půjčeného stínu.

 

Máš obleček pro psa, thymolinový úsměv blbečka z reklamy na prací prášek a vlasy suché a jemné jako hedvábí. Na obale šampónů hledáš laurethsulfát sodný a nepřiznáš, žes ho tam sama schovala. Chcípneme na hromadách obalů obalů obalů. Jen pro tvoje opiové oči.

 

Jednou jsem tě potkal v baru. Věřilas, že upřímnost je na škodu upřímnosti a láska je na škodu životu. Nakopal jsem tě do zadku, ale tys vyšla zadním východem a podmanila si jiného idiota.

 

fotka: DespereauxTails


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za komentář

Haruki Murakami

Čtete ho? Mně hrozně dlouho chyběl na nočním stolku a teď jsem se tedy odhodlal. Doufám, že to nedopadne jak tenkrát na základce nebo to už ...