02 února 2016

Krkolomné krkolezy


Krkolomné krkolezy

Dřímám v závětří, nohy nahoře, puch rybích tržnic odumírá opodále
ten muž, jenž zemřel před vteřinou, se ještě stále dívá na sandále
checht ubožáků z partesu se zubí zpoza nezavřených dveří
věřím jen vlastním očím a to si ještě rozmyslím, co že jim věřím

hle

krklomný krkolez
pijeme mezi sudy, kam těžkopádný těžkočlověk těžko vlez
a s ním i já a spolu popíjíme v rytmu usedlého strachu
šest lahví modrozelených a čtyři v barvě zašedlého nachu

čumící stařena si sedla vzadu do rohu, má prasklá kolena a vykotlané zuby
prsty si neklidně pohladí ubrus oslintaný bez obruby
a pak se zeptá, kdo ještě s námi bude tohle pít
řekneme: jeden komeník, tři jeptišky a aby byla sranda jeden inuit

hle

zas další krokolomný krkolez
jezdiči ve vlacích si schovávají procvaknuté lístky z lepenky
peróny vysvěcené plivajícím hnědovlasým bezdomovcem v saku
jsou někdy to nejlepší v světě kodrcavých nejezdivých vlaků
přesto mám vlaky vážně rád

to někdy sedím v koutě budovy, co stojí blízko nádraží
dívám se na úchylné prostolidi, jak za svým dalším dobrodružstvím vyráží
piju si, co zrovna dneska uznám za vhodné
a nechám hvězdnou oblohu ať drží zapálené pochodně.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za komentář

Autorské čtení v Le Consulat 12. června 2025

  "Nikdy nebudu číst před lidma! Je to naprosto idiotský. Když si budou chtít něco ode mě přečíst, přečtou si to sami."  No a takh...