04 ledna 2011

Poezie pro 5.ledna 2011







Život je ruská ruleta
zvlášt je-li člověk poeta

zbabělý na zlost a na cit smělý
do spánku kulku si jednou střelí

a vystřelí si tak z těla duši
celistvost světa však neporuší

zůstanou po něm písmenka
co bude číst dětem maminka

písmenka rovná se romantika
a před tou se chlapče neutíká

zvlášť je-li člověk poeta

a život je ruská ruleta



   *


Sedím v metru a všechno jede tunelem
život a lidi a stroje
mám v kapse slovník a pistoli
a v duši dozvuky krásnýho ohňostroje

jedeme na povrch a všední den je z kovu
studí a koroduje, ale vydrží
mám v kapse otvírák a mikymauze
a flašku whisky, co mě podrží


jedeme dolů a krtkům podstrojujem
noční svět stal se světem podsvětí
mám v kapse díru a požehnání
a vlaštovku z papíru, co neletí


                *


Dva černí koně běží ulicí
a nabízejí život v celku za úplatu
hříva je oheň a nebe je modrý a ocelový
a úplatu si vybírají v chvatu

kolo bez cyklisty opřený o zeď masny
má oprýskanej lak a košík z proutí
a samolepku made in China
a ta se omejvaná deštěm trochu kroutí

dva černí koně běží ulicí
bez sedel a bez cíle a bez režie
dlaň hladí dlaň a ve vlasech je čelenka
pravdu má vítěz a pravda žije

nápisy ukazujou co kdysi v domech bylo
výlohy ukazujou co už tam dávno není
jsi vítěz, máš pravdu
a po tváři se roztančilo kuropění

dva černí koně běží ulicí
a tím během bez režie to všechno začíná
dlažební kostky už přišly o svou pýchu
k oblakům z ocele se vzpíná květina.


*


Vaří se čaj
obláčky páry si tančí u stropu
čas měří začátky a konce životu

ruce se drží
jako by mělo přijít odloučení
vaří se čaj a konec tady není

dívám se do bublinek vařícího čaje
a hudba času na strunu srdci hraje
o ohni, který nepřestane hořet
o ledu, který nikdy neroztaje

a potom ucítím tu vůni
ta je


 *


 Snad trochu vína z karafy
snad trochu vánku z větví stromů
nabral bych jen tak do dlaní
a odnesl jen tak v srdci domů

snad píseň o dvou neznámých
snad pohled který neumírá
zamknul bych na pět západů
a klíč bych vhodil v pole širá

snad kouzlo které nezmizí
snad kroky které neutichnou
koupil bych tajně pod rukou
a z trhu utek chůzí rychlou

co držíš nikdy neudržíš
co táhneš táhne o dům dál
snad stačí víno z dlaní pít
a letět s větrem, co ti vál

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za komentář

Autorské čtení v Le Consulat 12. června 2025

  "Nikdy nebudu číst před lidma! Je to naprosto idiotský. Když si budou chtít něco ode mě přečíst, přečtou si to sami."  No a takh...