koncert na Valše

Zdravím všechny příznivce Kalahy, mé tvorby i náhodné kolemjdoucí. S koncertama to vypadá následovně: chystáme 1 až dva, nejpravděpodobněji se zatím jeví vystoupení na Valše. V podstatě stačí omrknout volné termíny a probrat je v kapele, pak už můžeme rovnou zvát lidi. Přijdete?

úterý - den křivolakých nosů

Ten název mě napadl hned, a přitom pro něj nemám vůbec žádné opodstatnění. Žádný nos mě nezaujal, neznechutil, nepřekvapil, nic. Dokonce i slovní spojení křivolaký nos se asi ani nepoužívá, ještě tak ulička zapadlého městečka ztracená v sevření oprýskaných zdí. Ale nos? Jenže mě to napadlo a já kategoricky odmítám přijmout tvrzení, že mě napadají nějaké věci jen tak zbůhdarma. Tedy obhajuji křivolaký nos, minimálně proto, že tímto spojením můžeme, dle mého neskromného názoru, popsat nos, který je svým vzezřením nejen aristokratický, řezaný, tajuplný, nestejnorodý, ale .... prostě má v sobě ještě něco navíc, co vzbuzuje dojem ... no křivolakosti. Protože fandím novým slovům, objevování neobjevených zákoutí slovních významů, vzbuzování neokusených pocitů, proto symbolicky pojmenovávám tento den dnem křivolakých nosů. Hezký čas

je pátek - den, kdy se uniká

Každý den každý z nás někam uniká. Za roh na cigáro, aby nás neviděl šéf, z města na ves před ničivým závalem nesoukromí a neosobnosti, z vesnice do města za blýskavým vábením obchodních center, z reality do fantazie. Tím více unikáme v pátek. Pátek svádí k unikání svou podstatou - poslední den v pracovním týdnu, relativní vidina relativního volna. V pátek jsou nejnarvanější hospody, všichni unikáme do alkoholu, v pátek se chodí nejvíc do kina, unikáme do dolby surround reality multikin, v pátek se uniká od nádobí na gauč před televizní Obnažovku, kde obnažíme svoji touhu po vypnutí těla, mozku i minulosti. Helejte, nebudem to rozmazávat, vždyť říkám, je pátek, den, kdy se uniká.

červen je v plném proudu

Červen je v plném proudu a vypadá to, že ho jen tak něco nezastaví. (I když, zkoušel jsem to a málem se mi to podařilo) Některé dny bývá nejen subjektivně takové vedro, že bychom mohli v realitu uvést i okřídlené rčení "pečení holubi lítají sami do pusy". Teď jsem se sám podivil , jak geniální je spojení okřídlené rčení v souvislosti s holuby. Takže můžeme třeba použít ohmyzené rčení "je línej jako veš". No nic. I z některých myšlenkových pochodů onehdy inteligentních "blogařů" je náhle patrno, že červen je v plném proudu. Majte sa a choďte sem stejně často, jak často unikáte do fantazie.

sobota - den dětí v Hořovicích

Dneska bylo vedro. Tím je to všechno poznamenaný a zdeformovaný. Celej svět se zúžil na pojmy jako zmrzlina, pivo, stín, klimatizace a podobně. Jinak to bylo hezký. Dobrá zmrzlina, pivo, auto stálo ve stínu a klimatizace fungovala. Ne, nechci psát jenom o tomhle. Samozřejmě, že dětskej den byl plnej soutěží, legrace, zážitků. Ale pořád musím myslet na tu zmrzlinu ....