Listí
je jediná skutečně neoddiskutovatelná kvalita v téhle ulici
sleduju
dvojici
ona
a on v pokusu připálit jeden druhému namoklou cigaretu
sleduju
pochroumaný lístek předstírající, že pád je rychlou variantou letu
nechal
jsem slunce zmizet v mihotavém pádu mezi budovami
všichni
jsme sami
otroci
světel, která nás konejší, že na koncích cest je všechno v pořádku
rozbitý
lístek je jako já, než se složil k zemi, udělal
krátkou
obrátku.
Jen
něco řekla a prošla dveřmi
pět
slov, pak mávla a šeptla "věř mi"
houslemi
točí svět jak vír vodní
píseň
se v spirálách nesla od ní.
Boty
mám mokré a špinavé
v
Liverpoolu
studené
vlhko ve tváři
nosí
smůlu
konce
všech příběhů osvítí lampy zavěšené z trámů
oranž
a šeď, barvy promoklých bonvivánů
projede
kočár, cák a skříp
temnou
louží
šedavé
stíny v pláštěnkách
tmou
se plouží
lodě
se houpou jak koně v polospánku ve stáji
vrazi
a děvky ze soucitu se tváří že se neznají.
Obraz:
J. A. Grimshaw
I
kdybych dneska došel do věčného konce
dejte
mi k hlavě písničku namísto umrlčího zvonce
tančete
vesele s nohama od sebe a vzhůru
mávejte
rukou klidnou z kostelního kůru
tvařte
se jako kdybych nežil léta v strachu
jako
bych neřítil se z výsluní až k krachu
dejte
mi k hlavě písničku namísto namířené hlavně
až
dojdu ke konci tleskejte neúnavně.
Obraz:
JMW Turner
Příběhy
v dešti čekajících nohou
příběhy
stydících se splihlých okapů
smím
něco říct? Milenci všechno říct si mohou
a
stejně opustila půlka slzy oka půl
jestlipak
unikne zajetí semaforu
panáček
osamělý co v dešti stojí rád
zpívali
o štěstí milenci z tajných dvorů
jestlipak
přijde alespoň zamávat.
