když už se
probouzíš
Tokyo
na sakury hoď trochu sněhu taky, jo
a taky na psí záda běhající za plechovkou
limonády z kaktusů, co tady nerostou
starý muž už umí písně nazpaměť
žil s dámou kašmírově tichou, no ano s tou
vařila čaj, tak hořký, až se chvěla
na prstu puchýř rychle zbělá
že čas je limitován, nevěděla
vytáhlo žaluzie
Tokyo
na pracovní stůl slunce vrhlo z kocoviny
dva neposedné stíny
květinových instalací
které nežijou
tisíce unavených noh
bubnuje hymnu nových předsevzetí
hořlavých aort a malých perspektivních aut
harakiri,excel, powerpoint, skaut
a slzy z hrdosti
Tokyo
dobrák od kosti