22 března 2008

Neviditelné články

Je to záhada. Víme, kdo je vrah a víme, kdo spí se zahradníkem. Už jsem několikrát slyšel, četl, hmatal, že sem teď míň chodím, míň píšu. Není to pravda. Každý den přibývá jeden článek, jedna fotka, jedno literární dílo. A každý den sem přijdu .... všechno to nové zmizí. Pátrám. Probíhám setmělými uličkami. Ukrývám se za hromadami beden. v dešti vyčkávám, až podezřelý půjde na lup. Tři dny jsem nejedl. Minutu nepil. Dokážu to. Dokážu, že na blog píšu hodně nových příspěvků, že mizí, ztrácejí se. Víme, kdo je vrah, víme, kdo spí se zahradníkem. Vrah je lenost, se zahradníkem spí paní zahradníková. Prostě to občas vodfláknu. Uleju se. Nepřijdu. Ale stojím za rohem. Zas někdo chce zabít nudu. Odhalím ho. Jsi to ty, mami...blbnu. Jsi to ty, milá čtenářko, milý čtenáři. Tři dny jsem nejedl, jdu se najíst.

Haruki Murakami

Čtete ho? Mně hrozně dlouho chyběl na nočním stolku a teď jsem se tedy odhodlal. Doufám, že to nedopadne jak tenkrát na základce nebo to už ...